Cesta: Titulní stránka > Stavební vývoj budovy
Sídlem Oblastního muzea v Litoměřicích je patrně nejvýznamější stavební památka města, impozantní renesanční budova tzv. Stará radnice, která je situována na rohu Mírového náměstí a Dlouhé ulice.
Výřez z pohledu na Litoměřice z r. 1602 od Johanna Willenberga.
(Dřevořez otištěný v Diadochu Bartoloměje Paprockého z Hlohol.)
Původní radnice vznikla na konci 14. století a ve své hmotě zahrnula i kamenná jádra dvou měšťanských domů ze 13. století. Radnice byla vystavena z hladce opracovaných kvádru ve stylu vrcholné gotiky, kvádry této stavby dosahují až do druhého patra dnešní budovy. Při velkém požáru města v roce 1537 byla poškozena i budova radnice. Město se nespokojilo s pouhou opravou, ale přikročilo k velkorysé novostavbě, zahrnující i sousední parcelu na náměstí. Soudobými prameny je za stavitele této budovy označován nějaký mistr Pavel, po jeho smrti ji dokončil jiný mistr jménem Jiří. Budova radnice byla první renesanční stavbou v měšťanském prostředí v rámci severních Čech. Průčelí radnice původně zřejmě s bíločerveným sgrafitem završily vysoké renesanční štíty, na nichž jsou patrny vlivy saské (volutové z náměstí) a italské (obloučkové z Dlouhé ulice) renesance. Z podloubí, klenutého původně křížovými klenbami, vedl do radnice nový gotickorenesanční portál, který ústil do přízemí zvýšené haly s jedinečným vnitřním schodištěm na krakorcích a reliéfní výzdobou, datovanou letopočtem 1538 na parapetu podesty. Dokončení celé stavby datuje letopočet 1539 na severním pilíři, zdobeném městským znakem a medailóny s reliéfními bustami měšťanů a měšťanek (s nimiž se setkáváme také ve výzdobě schodiště), především však sochou tzv. Rollanda v podobě divého muže s kyjem a štítem (plastika byla v r. 1978 nahrazena kopií, originál je umístěn v stálé expozici muzea). V dolní části pilíře je po pravé straně umístěn železný „loket“, tj. stará délková míra pro potřeby místního trhu.
Mezi nejzajímavější části interiéru patří kamenné renesanční schodiště na konzolách a zasedací síň městské rady s kazetovým stropem a dřevěným obložením stěn z roku 1541, zakončenými 14 medailony (v nich jsou znázorněni tehdejší představitelé města a někteří čeští králové).
Perokresba - Robert Klutschak - "Das Alte Rathaus 1844"
První větší renovace budovy byla podniknuta už v roce 1662, kdy byly sníženy střechy, každý z jejich hřebenů byl opatřen věžičkou a byly opraveny štíty, k opravám objektu došlo také v roce 1672 a 1748. Objekt i přes opravy postupně chátral, a proto v roce 1839 byly městské úřady přesunuty do tzv. Kalicha a radnice zůstala 12 let prázdná. K jejímu citlivému zrestaurování pro účely krajského soudu došlo až v letech 1852-1853. Architekt Jan Kranner respektoval renesanční ráz objektu, který doznal nejpodstatnějších změn v rozdělení okenních otvorů. Byly odstraněny barokní věžičky, ale původní renesanční byla pouze opravena. Nepříznivě se ovšem budovy dotklo zazdění loubí do Dlouhé ulice, k němuž došlo v letech 1867 a 1872 a na náměstí v letech 1873 a 1889.
Budova staré radnice kolem r. 1908, po rekonstrukci pro účely krajského soudu. Budova má již zazděné loubí.
V roce 1909 byl krajský soud z budovy přemístěn a o dva roky později byla znovu zahájena rekonstrukce – v budově mělo vzniknout městské muzeum. Nutné opravy přerušilo vypuknutí první světové války a 16. dubna 1916 se v důsledku působení spodní vody zřítil střední sloup podloubí, což přivodilo zřícení celé části průčelí. Staré stavbě hrozilo úplné zničení ještě v roce 1919, kdy tehdejší městská rada hodlala úklidem trosek „řešit“ problém nezaměstnanosti. Škoda byla napravena s pomocí státních subvencí až po roce 1920. Rekonstrukce byla dokončena roku 1927, kdy zde bylo také otevřeno Stadtmuseum. Poslední rekonstrukce fasády proběhla na konci osmdesátých let 20. století.
Stará radnice po zřícení 16. dubna 1916
Oprava staré radnice v letech 1920-1927
Budova staré radnice nedlouho po dokončení oprav Budova staré radnice dnes
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.